Tvrz Bruzovice

Tvrz Bruzovice

Převzato z:  http://www.hrady.cz

Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr.

Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.

 

 

Typ místa: tvrz

Stav: terénní náznaky

Přístupnost: volně přístupno

Kraj: Moravskoslezský kraj

 

WGS84
X:  49° 42' 31.41"
Y:  18° 23' 15.55"

Místo je k nalezení na také na klasických mapách:
Shocart turistické 1:50 000
69 Moravskoslezské Beskydy
67 Ostravsko

Turistické mapy KČT
61-62 Ostravsko

 

Ves Bruzovice je středně dlouhou lánovou vsí, vzdálenou asi 5 km severovýchodně od města Frýdek. Mezi nejvýznamnější dominanty současné obce patří katolický kostel, avšak né vždy tomu tak bylo. Počátky obce a její historie je spjata s rodem Bruzovických z Bruzovic, jejichž kolébkou na přelomu 13. a 14. století Bruzovice byly.

 

Do současnosti však není s jistotou známo, kde přesně hledat prasídlo Bruzovických. Listiny se výslovně zmiňují o existenci panského dvora – folwarku – původně patrně opevněného, který se dodnes nachází na strategicky výhodném místě, na vrcholu tzv. Bruzovického kopce na rozhraní katastru Bruzovic a obce Sedliště. Horní dvůr, jak se mu i dnes říká, do současnosti prošel mnoha změnami a již nic nepřipomíná jeho původní význam a strukturu.

 

Existuje však ještě druhá možnost lokace tohoto středověkého sídla, kterým je část území v trati zv. Stará cesta, nedaleko hranice s Panskými Novými Dvory (asi 1 400 m jz od středu obce). V malém zalesněném údolíčku, kde pramení jeden z přítoků potoka Říčky, bylo nalezeno možné tvrziště či drobné DSO. Místo se nachází ve svahu na severní straně údolí, které je velmi hluboké a zvrásněné potokem. Lokalita ukazuje rysy typické pro drobná středověká sídla: předhradí, náznaky příkopu i centrální, takřka pravidelné čtvercové plato jádra sídla. Z těchto míst pochází některé keramické nálezy, které datují místo, nepočítaje nálezy pravěké, jako středověké. Tato keramika byla předběžně zařazena do 13. – 15. století a může souviset se starou obchodní cestou z Těšína, která tehdy zřejmě procházela napříč touto lokalitou. Předpokládat existenci drobného středověkého opevnění v blízkosti původní staré obchodní cesty je velmi reálné a běžné. S odkazem na prehistorické nálezy lze dokonce připustit domněnku, že středověcí stavitelé mohli využít upravený terén, který byl osídlen již v pravěku. Všechny tyto teorie by však bylo třeba ověřit případným archeologickým výzkumem. Otázka možných bruzovických sídel je i přes velkou míru pravděpodobností stále otevřená. Obě místa, jak tvrziště v lokalitě Stará cesta, tak i Horní dvůr, jsou z hlediska umístění i historie velmi zajímavými místy, která stojí za shlédnutí.

 

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)
Text uložen dne: 11.5.2006

 

POPIS TVRZIŠTĚ V LOKALITĚ STARÁ CESTA

Toto sídlo se nachází 900 metrů jjv. od tzv. Horního dvora na Bruzovickém kopci a necelé 2 km jzz. od kostela v Bruzovicích. Právě zde, v malém zalesněném údolíčku, kde pramení jeden z přítoků potoka Říčky, bylo možné sídlo nalezeno. Místo se nachází ve svahu na severní straně údolí, které je velmi hluboké a zvrásněné potokem. Centrální plato lokality má přibližně čtvercový půdorys cca 20 x 20 m se znatelnou hranou návrší převýšenou od okolí o 1,5 m na straně severovýchodní a jihovýchodní. Zbylé dvě strany jádra jsou silně porušeny erozí a spadají prudkými svahy ke zmíněné vodoteči. Uprostřed plošiny stojí krmelec. Na východ od plošiny jádra vede přístupová plocha, možné formy předhradí, délky cca 100 m a šířky mezi 5 a 15 m. Tato plocha je od jádra oddělená 10 m širokou mělkou prohlubní, možným příkopem. I samotná přístupová plocha je členěna několika mělkými prohlubněmi. Na severní straně je tato plocha oddělena od o několik metrů převýšené terasy polí mělkým sedlem, na jihu strmými svahy k potoku. Na východě tato úzká plocha navazuje na terasu pole, které celé údolí obklopují. I zde je v terénu mělké místo budící dojem příkopu mezi hranou terasy pole a „předhradím“.

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)
Text uložen dne: 11.5.2006

 

HISTORIE BRUZOVIC A JEJÍHO SÍDLA

Ves Bruzovice patří do skupiny lesních lánových vsí, které na Frýdecku vznikaly na přelomu 13. a 14. století, i když můžeme na jejím katastru předpokládat starší osídlení. První dochovaná písemná zmínka je z roku 1305. Zakladatelem a prvním feudálním vlastníkem osady prý byl jakýsi Ondřej řečený Brus, dvořan prvního těšínského vévody Měška I., uváděného v latinské listině z roku 1297. Později se z jeho potomky, s predikátem Bruzovský z Bruzovic, setkáváme na jiných lénech na Moravě a ve Slezsku. Patrně ještě v průběhu 14. století se Bruzovice dostaly do majetku těšínského knížete

 

Je jisté, že v Bruzovicích byl založen panský (původně zřejmě opevněný) dvůr, na nějž dosazoval těšínský kníže své správce, úředníky – leníky. Místo pro tento dvůr bylo vybráno strategicky na „Bruzovském kopci“, tedy v místech pozdějšího „horního panského dvora“. O sídle – folvarku se poprvé hovoří v listině z 2. července 1458.

 

Je skutečností, že především v 15. a 16. století vystupují v listinách příslušníci šlechtického rodu Bruzovských z Bruzovic. Snad právě v místech onoho pozdějšího folvarku (Horního dvora) můžeme hledat původní kolébku tohoto drobného šlechtického rodu, čemuž by napovídala i výhodná poloha na nejvyšším místě obce, tzv. Bruzovickém kopci s výhledem na všechny světové strany. Samostatná historie panského dvora končí roku 1529, kdy po tomto roce za správy těšínského knížectví Janem z Pernštejna, poručníka nezletilého knížete Václava, byly Bruzovice natrvalo připojeny k frýdeckému panství.

 

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)
Text uložen dne: 11.5.2006